Atraktivity

Je ústředním bodem pštinského starého města. Při návštěvě je povinností navštívit staré město z 18. století, které si zachovává tradiční středověké prostorové dispozice. Mnoho kaváren a restaurací nacházejících se na trhu lákají svou nevšední atmosférou. Ve stínu okrasných platanů můžete strávit nezapomenutelné okamžiky a sednout si na lavičku k Daisy. Je také místem mnoha uměleckých a kulturních projektů.

Přes pštinský trh a Bránu vyvolených a dále přes nádvoří zámku se dostaneme do 156 ha historického parku Pszczyna. Často navštěvovaný turisty přes celoročně přitahuje celoročně rozmanitostí a bohatstvím objektů. Byl založen v 16. století, přeměněn v 18 století z renesanční zahrady na barokovou. Aktuální podoba parku pochází z 2. poloviny 19.století. Kompozici byla dána charakteristika romantické zahrady, využívající v té době výrazné a módní prvky: shluky stromů a keřů, stojaté vodní plochy, klenuté mosty přes kanály, altány a jiné struktury. Najdeme zde také knížecí stáje, ledárnu, čajovnu i čínskou bránu. V západní části parku, tzv. Zvěřinci, se v malebném prostředí nachází golfové hřiště. Je přilehlé k areálu, ve kterém vznikla ukázková ohrada zubrů.

Skanzen se nachází ve východní části parku. Zde můžete vidět nejcennější památky dřevěné lidové architektury z okolních vesnic. Zde se také od roku 1976 pořádají setkání pod Brzymem, které jsou svátkem lidové kultury. Účastní se ho desítky pěveckých sborů a kapel z celého regionu. Událost je doprovázena mnoha lidovými umělci, kteří stále zachovávají umění malování, vyšívání nebo dřevořezby.

Skansen „Zagroda Wsi Pszczyńskiej”; ul. Parkowa 20, 43-200 Pszczyna; tel. +48 32 210 57 77, +48 604 508 718; www.skansen.pszczyna.pl

Je jedním z nejvýznamnějších muzeí v zemi. Budova pocházející ze 14. století, byla několik krát přestavěna. V současné době tu sídlí hradní muzeum, které představuje původní historický interiér z přelomu 19. a 20. století. Ve sbírce muzea se dochovalo až do 70 % z historického zařízení zámku. V současné době jsou zpřístupněné původní interiéry z přelomu 19. a 20. století, apartmány císaře Wilhelma II, Kabinet miniatur, gotické sklepy a zbrojnice z 15. století. Tyto místa umožňují návštěvníkům seznámit se s klimatem sídla.

Muzeum Zamkowe w Pszczynie, ul. Brama Wybrańców 1; 43-200 Pszczyna; tel. +48 32 210 30 37, +48 32 449 08 88; www.zamek-pszczyna.pl

Knížecí stáje se nacházejí poblíž pštinského zámku. První informace o stáji pochází z pštinského urbáře z roku 1629. V současné době existující stáje byly postaveny v 2. polovině 19. století v době Hochbergů rodiny, podle projektu architekta Oliviera Pavelta. Tento komplexní tvoří: remíza postavena v roce 1864, stáje se sedlárnou, postavená v letech 1866-1867, jízdárna k budově, které budování se začala v roce 1869 a zděné garáže, pro devět knížecích aut, které byly postaveny v letech 1904 a 1910 r. Po dohodě mezi maršálem slezského vojvodství a městem Pština bylo rozhodnuto o rekonstrukci objektu a jeho odevzdání muzeu, ke kterému došlo dne 12. července 2013.

Stajnie Książęce w Pszczynie; ul. Basztowa 6-8, 43-200 Pszczyna; tel. +48 32 211 90 56; www.stajnieksiazece.pl

Slezské muzeum tisku je jediné muzeum svého druhu v Polsku a nachází se na konci Piastowské ulice. Od 19. století se Pština jedním z nejvýznamnějších tiskových středisek v Horním Slezsku. Muzejní expozice ukazuje dějiny slezského tisku od jeho počátků až do roku 1939. Jako jediné muzeum časopisectví v zemi shromažďuje starožitné stroje a zařízení pro tisk. Uvnitř je také Telemannův pokoj – sála hudby a poezie, kde se kromě pozitivu z 18 století nacházejí i sbírky starých nástrojů. Muzeum slezského tisku je pojmenováno po Wojciechu Korfante – představiteli slezského lidu, jakož i tvůrci nejpopulárnějších polských novin v Slezsku. Muzeum se nachází na značené stezce památek a je jedním z více než 30 objektů na této trase – je to jediná taková trasa v Polsku, která je součástí Evropské trasy průmyslového dědictví.

Muzeum Prasy Śląskiej, Izba Telemanna; ul. Piastowska 26, 43-200 Pszczyna; tel. +48 32 210 22 13; www.muzeumprasy.pl

Osobně se s králem lesa lze potkat na dvou místech v našem okresu. Prvním z nich je Environmentální vzdělávací centrum „Pštinští zubři", kde se na téměř 10 ha rezervátu v Jankowicích můžete přecházet po stopách bizonů a blíže k jejich přirozenému prostředí. Četné tabulky na trase přibližují historii a života zubrů a současně představují otázky týkající se lesů, ochrany a ekologie.Na setkání se zubrem se můžete také vydat k ukázkové oboře zubrů, která se nachází v blízkosti zámku a starého města, v divoké scenerii parku Zvěřinec. Při procházce podél mola můžete vidět zvířata, která obývají tuto oblast a pak se zúčastnit stálé expozice věnované historii jejich chovu, nacházející se v turistickém a vzdělávacím centru. Návštěva těchto míst vám umožní získat znalosti o světe rostlin a zvířat z dávné pštinské pouště.

Pokazowa Zagroda Żubrów; ul. Żorska 5, 43-200 Pszczyna; tel. +48 32 447 05 03; www.zubry.pszczyna.pl

Osobně se s králem lesa lze potkat na dvou místech v našem okresu. Prvním z nich je Environmentální vzdělávací centrum „Pštinští zubři", kde se na téměř 10 ha rezervátu v Jankowicích můžete přecházet po stopách bizonů a blíže k jejich přirozenému prostředí. Četné tabulky na trase přibližují historii a života zubrů a současně představují otázky týkající se lesů, ochrany a ekologie.Na setkání se zubrem se můžete také vydat k ukázkové oboře zubrů, která se nachází v blízkosti zámku a starého města, v divoké scenerii parku Zvěřinec. Při procházce podél mola můžete vidět zvířata, která obývají tuto oblast a pak se zúčastnit stálé expozice věnované historii jejich chovu, nacházející se v turistickém a vzdělávacím centru. Návštěva těchto míst vám umožní získat znalosti o světe rostlin a zvířat z dávné pštinské pouště.

Ośrodek Edukacji Ekologicznej „Pszczyńskie Żubry”; Jankowice, ul. Żubrów 151, tel. +48 32 211 54 06, +48 660 789 564, www.katowice.lasy.gov.pl/web/kobior/oee

Jednou z největších atrakcí v regionu je přehrada na řece Visla známá jako Goczałkowické jezero a rybníky nacházející se v údolí řeky Visly. Nádrž byla postavena v letech 1950-1955, je obklopená bohatou přírodu a lesy tvořícími část dávné pštinské pouště. Je to největší vodní nádrž na jihu Polska. Kromě dodávek vody, je také ochranou před povodněmi. S nádrží se váže mimořádné bohatství flóry a fauny, včetně vodního ptactva.

Lázně byly založeny v roku 1860 po objevení ložisek solanky. Dnes je tu Krajské revmatologické a rehabilitační centrum, využívající zdroje bahna a slané vody. V lázních vyniká stará lázeňská budova z počátku dvacátého století. Nachází se zde revmatologická nemocnice a rehabilitační sanatorium pro děti i dospělé. Resort se zaměřuje na rehabilitaci a léčbu onemocnění pohybových orgánů. V nabídce lázní je také návštěva solné komory a kryoterapie.

Uzdrowisko Goczałkowice-Zdrój; ul. Uzdrowiskowa 54, 43 – 230 Goczałkowice-Zdrój; tel. +48 32 449 20 00; www.gozdroj.pl

Wyjątkowy ogród podzielony jest na rozmaite zaułki, m.in: romantyczny, leśny czy górski. Dla zwiedzających udostępniono ogrody: angielski, wiejski, japoński, zachodzącego słońca, zakątek szumiącej trawy oraz wrzosowisko. Cały obiekt dostępny jest do zwiedzania bezpłatnie – od połowy kwietnia do końca października i jest dostosowany dla osób niepełnosprawnych. Ponadto dla dzieci prowadzona jest ścieżka edukacyjna o tematyce „Ogród i jego znaczenie w naszym życiu”. W ciągu roku na terenie ogrodu organizowane są imprezy cykliczne, do których należą: „Dni otwarte ogrodu” (maj), „Zielone wakacje” (lipiec) oraz „Kolory września” (wrzesień).

Ogrody do Zwiedzania; ul. św. Anny 4, 43–230 Goczałkowice-​Zdrój; tel. +48 667 777 292; +48 667 777 084; www.kapias.pl

Dřevěný kostel, postavený v letech 1675-1680 na místě dřívějšího chrámu. Zvětšený v létech 1908-1911. Nedaleko je bývalý dům varhaníka, místo narození Karola Miarky, předního národního aktivisty Horního Slezska v druhé polovině devatenáctého století. Interiér kostela, osvětlený spoustou oken je prostranný a světlý díky postranní lodi, neobvyklé pro tento region. Interiér je vyzdoben polychromovanými elementy s lidovými prvky. Z vybavení si mimořádnou pozornost zaslouží boční oltář v barokním stylu s olejomalbou Nejsvětější Trojice (18. století) a barokní kazatelna se zajímavými reliéfy, zobrazující Boha Otce.

Rzymskokatolicka Parafia św. Katarzyny; ul. Karola Miarki 6, 43-253 Pielgrzymowice; tel. +48 32 723 30 82; www.pielgrzymowice.parafia.info.pl

Nejstarší (1687) v neměnné podobě zachována část zámkového komplexu v Pštině. V této bráně byly prostory pro hradní stráž, příslušníci které byli vybíráni z okolních rolníků a zvané „vyvolenými". V současné době má budova Turistická informační kancelář.

Pszczyna, ul. Brama Wybrańców 1.

Díky lásce obyvatel k sbírkám, vzniklo několik soukromých sbírek. Soukromá sbírka Szenderovců, Pana Tadeáša Żyłu, jakož i regionální muzeum „Smolárna" obsahují exponáty připomínající dávný život pštinské oblasti.

Muzeum Regionalne „Smolarnia”, Kobiór, ul. Zmienna 36, tel. +48 32 218 83 78

Prywatna kolekcja zabytkowych narzędzi rolniczych Państwa Szenderów, Suszec, Kolonia Podlesie 5, tel. +48 32 212 42 48

Prywatna kolekcja zabytkowego sprzętu domowego, narzędzi rolniczych oraz broni historycznej Pana Tadeusza Żyły, Jankowice k/ Pszczyny, ul. Szewczyka 3a, tel. +48 32 211 50 14, +48 601 493 399

Neogotický lovecký zámeček v Promnicích postavil Jan Henryk XI v roce 1861 nad umělým jezerem Paprocany, jako místo pro lov a volný čas. Se zámkem v Pštině ho spojovala historický dubová alej. Palác je součástí hradního muzea v Pštině od roku 2018.

Hotel „Noma Residence”; Kobiór, tel. +48 32 219 46 78; www.promnice.com.pl

Muzeum vojenských dějin Slezska má své sídlo v novogotickém „Domu zahradníka" na Katovické ul. 1 v Pštině. Nachází se v něm památky vztahující se ke Slezskému povstání a se slezským martýrstvím, zejména z období druhé světové války a boji s polským podzemním hnutím nezávislosti po její skončení. Na výstavách uvnitř objektu lze vidět, mimo jiné, zbraně, střelivo, uniformy, dokumenty, fotografie, mapy a obrazy. V přilehlé zahradě „Domu zahradníka“ můžete vidět fotovýstavu s rekonstrukcí obléhání, husitského vozu a lapidárium připomínající slávu slezských míst. Muzeum je provozováno sdružením „Pro Memoria. Sdružení bitvy pod Pštinou 1939".

Muzeum jest prowadzone przez „Pro Memoria. Stowarzyszenie Bitwy pod Pszczyną 1939”. Muzeum Mil­i­tarnych Dziejów Śląska w Pszczynie; ul. Katowicka 1, 43-200 Pszczyna; tel. +48 79 55 747 40; www.militaria.pszczyna.pl

Její trasa vede na území dávné pouště, která je pod zvláštní ochranou systému Natura 2000. Je dlouhá asi 3 km a se skládá ze 4 částí s různými přírodními krásami. Cesta začíná na nádraží v městě Goczałkowice Zdrój, vede podél rybníka „Maciek" (úsek I), vede dále dubovou alejí podél lesa (úsek II), cestou mezi rybníkem „Zabrzeszczak" a míchaným borem (úsek III). Poslední úsek na území starého koryta Visly je okouzlujícím místem pštinské oblasti.

V lesích kolem obce Kobiór je přírodní rezervace Babczyna Dolina, která zahrnuje třtinové bory s mnoha druhy mechorostů a cévnatých rostlin. Dolina Korzeńca je jedním z lákadel nauční a přírodní cesty, která se táhne několik kilometrů hluboko do lesa. Babczyna dolina vede lesními cestami, cestičkami, při kterých rostou stoleté duby vysázené pštinským kněžím. Tato rezerva byla založena v roce 2002 a zahrnuje 80 hektarů. V blízkosti nejvýznamnějších památek přírodní cesty byly určené pozorovací body a umístěny informační tabule, podrobně popisující místní flóru a faunu.

Rašeliniště Zapadź se nachází v obci Miedźna, v těsné blízkosti řeky Visly a je s největší pravděpodobností prastarým místem dolování hlíny nebo jílů. Rozkládá se na ploše přibližně 19 ha. Podobných oblastí jako je rašeliniště na „Zapadzi" se nachází v slezském vojvodství jen velmi málo. Postupující urbanizace, industrializace a meliorace jsou důvodem zániku těchto oblastí. Na rašeliništích rostou vzácné a chráněné rostliny a bohatost druhů je vždy větší než v jiných oblastech. Kromě rostlin se tu nacházejí i chráněná a vzácná zvířata spojená s bahenními a rašelinovými sídly. Rašeliniště také obohacují krajinu a jsou jakousi nádrží přebytečné vody během těžkých dešťů a elegantní a vodu odevzdávají pomalu během such do vyprahlé země.

Pochází z roku 1775 (kostel) a 1782 (věž). Kostel je obklopen arkádami, uzavřenými do poloviční výšky vodorovnými deskami. Interiér je vyzdoben v barokním stylu. Charakteristickým rysem je galerie na západní zdi hlavní lodi, přecházející hluboko do nitra věže, která je částí hlavní lodi. Zachováno je stylově homogenní vybavení kostela. Z 18. století pochází: hlavní oltář, tři boční oltáře, kazatelna, zpovědnice a křtitelnice s vyobrazením anděla. Hlavní oltář zdobí bohatá polychromovaná dřevořezba. V hlavním oltáři je obraz patrona kostela. Cennou památkou je kazatelna, na zábradlí je zobrazen obraz, zachycující „Sen Jakuba".

Parafia św. Jakuba Starszego Apostoła w Wiśle Małej; ul. Pawia 13; 43-243 Wisła Mała; tel. +48 32 212 31 01; www.jakubstarszy.pl

Chrám se datuje do přelomu 16. a 17. století. Stěny chrámu zdobí, mimo jiné malby z 18. století. Pozornost si zaslouží oltáře, kazatelna a křtitelnice v rokokovém stylu z 18 století. Hlavní oltář zdobí bohatá polychromovaná dřevořezba. V oltáři je malba s obrazem ze 17. století patrona kostela sv. Martina. V kapli dostavěné k lodi se nachází malovaný triptych nevyčíslitelné hodnoty zobrazující Pannu Marii s dítětem a svatým Stanislavem a svatým Martinem. Do kaple vedou zvenčí dubové schody ze 16. století ozdobené kováním z starého kostela.

Parafia św. Marcina w Ćwiklicach; ul. gen. Zawadzkiego 9, 43-229 Ćwiklice; tel. +48 32 211 21 94; www.marcin-cwiklice.pl

Chrám se datuje do sedmnáctého století. Charakterizuje ho volně stojící věž, nacházející se na východní straně budovy. Zvonice je jedním z nejcennějších památek sakrálních staveb ve Slezsku. Ve věži, která slouží jako zvonice, je historický zvon z 15. století. Uvnitř kostela stojí za to přistavit se před barokním hlavním oltářem sv. Mikuláše, biskupa z Mirry.

Parafia św. Mikołaja w Łące; ul. Dygasińskiego 3, 43-241 Łąka; tel. +48 32 447 85 60; www.parmikolaj.katowice.opoka.org.pl

Chrám postavený na začátku XVI. století. Je to nejcennější objekt dřevěné sakrální architektury v pštinském regionu, jeden z nejcennějších na Slezsku. Hlavní oltář s obrazem hlavy svatého Jana Křtitele je vyzdoben kamenorytinami. Po stranách oltáře jsou tradiční místo k ofěře. Hlavní oltář a boční oltáře, kazatelna a pěkné varhany – provedeny ve stylu lidového baroka.

Parafia św. Jana Chrzciciela w Grzawie; ul. Kościelna 1, 43-227 Grzawa; tel. +48 32 211 63 11; www.parafiagrzawa.pl

Postaven v 17. století, je největší dřevěný chrám v okrese Pština. Má srubovou konstrukci s trámy a výztužemi. Byl šalován a pokryt šindelem. Nad chrámovou lodí se nachází věžička s barokovou lucernou. Loď se ze západu spojuje s věží a cibulovitou střechou s lucernou. Interiér má barokní výzdobu s bohatou dekorací (mimo jiné hlavní oltář s bránou a lavicí pro shromáždění z 18. století). Za oltářem je replika malé vitráže z XV století.

Parafia pw. św. Klemensa w Miedźnej; ul. Wiejska 47, 43-227 Miedźna; tel. +48 32 211 61 23; www.miedzna.wiara.org.pl

Chrám byl postaven pravděpodobně v 16. století. Můžete v ní vidět tříboké presbyterium. Kostel byl původně kaplí, která byla v roce 1950 rozšířena na svou současnou velikost. Chrám byl postaven ve svahu, a zdi byly zesílené výztužemi. Střecha kostela je pokrytá šindelem a její tělo obklopuje věnec výztuží. Na západě se nad budovou tyčí věž, vložená do budovy kostela, zastřešena valbovou střechou.

Parafia św. Barbary w Górze; ul. Topolowa 37, 43-227 Miedźna; tel. +48 32 211 71 71

Polana „Tři duby" je jedním z mnoha pamětných míst v Pštině. Rozprostírá se v západní, divoké část parku, v blízkosti ukázkové zahrady zubrů. Za své jméno vděčí kdysi tu rostoucím majestátním dubům. Na konci druhého desetiletí minulého století nic nenasvědčovalo tragické budoucnosti tohoto místa. V létě 1919 spíše pulzovalo nadějí, které byli plní muži z Pštiny a okolních měst, přicházející do tohoto útočiště pro složení povstalecké přísahy. V srpnu se připojili k boji o připojení této části Slezska k obnovujícímu se Polsku. První povstání přehráli, ale později vznikly další dvě a plebiscit rozhodl, že sny povstalců se splnily. V roce 2009 byla tato oblast vyčištěna a byl vytvořen Válečný hřbitov „Tři duby". V parku, poblíž hřbitova můžete nalézt rekonstruovaný dřevěný přístřešek, který sloužil v polské armádě v roku 1939.

Źródło: www.slaskie.travel

Na území střediska se nachází pláž s hlídaným koupalištěm, hřiště pro fotbal a plážový volejbal, přístav pro jachty a lodě, občerstvení a prostor pro ohnisko nebo grilování. Je možné postavit stan, nebo rozložit karavan, pro uživatele jsou k dispozici dobře vybavená sociální zařízení. Na místě si můžete pronajmout: šlapadla, kajaky, windsurfingová prkna a dokonce i lodě a jachty.

Ośrodek Sportów Wodnych; ul. Piotra Skargi 44, 43-241 Łąka; tel. +48 664 748 104; www.osw.moris.pszczyna.pl
(otevírací doba: 9:00 - 19:00, od 1. května do 30. září)

Jachtklub PTTK Pština byl založen5 února 1960. Klub má nyní přibližně 40 členů měnících se čas od času personálním složením. Každý rok jsou organizovány certifikovaná školení námořníků a kormidelníků jacht, kterých se každoročně účastní kolem 20 lidí, včetně velké skupiny mládeže ve věku 14 – 18 let. V současné době má klub dva kapitány jachty, dva námořní kormidelníky a několik desítek námořníků a kormidelníků. Již mnoho let provozuje školení vlastní instruktorský tým, který se v současné době skládá z 6 osob. Jachtklub PTTK Pština do rok 2010 provozoval svou činnost v zálivu v Louce, na Mazurských jezerech a mořských pobřežích (Baltské moře, Severní moře, Jaderské moře). V srpnu 2010 bylo pro plavbu zpřístupněno dlouho očekávané Goczałkowické jezero. Klubové jachty se mohly konečně vrátit do vody tohoto nádherného jezera.

Jachtk­lub PTTK Pszczyna; ul. Dębowa 5, 43-243 Wisła Wielka; tel. (loďmistr ve službě: +48 579 637 840 - provoz v otevírací době přístavu od 10.00 do 19.00; mimo sezónu kontaktujte číslo: +48 32 210 35 30); jachtklub-pszczyna.pl

Ekocentrum bylo vytvořeno v rámci projektu: Vytvoření technologického parku EkoEnergia - Voda - Bezpečnost se sídlem v Katovicích a výzkumného centra v Goczałkowicích-Zdroji. Nachází se na břehu Goczałkowického jezera, při hrázi. Sousedí s největší úpravnou vody v jižním Polsku. Atraktivní okolí: Rybní farma v Louce, jachetní přístav ve Wiśle Wielké. K aktivitám Ekocentra patří: organizace vědeckých konferencí, školení pro děti a mládež z oblasti ekologie, studie hydrologické bezpečnosti a prevence proti povodním, zvyšování povědomí o životním prostředí – NATURA 2000, vědecký výzkum bezpečnosti zdrojů pitné vody, výzkum populace v nádržích žijících ryb.

Centrum Badawczo-Edukacyjne Ekocentrum; ul. Jeziorna 87, 43-230 Goczałkowice-Zdrój; tel. +48 32 220 80 71, +48 604 301 632; www.ekoenergiasilesia.pl

Milovníci adrenalinu si můžou vyzkoušet své síly na výtahu nebo skimbordu. Na výběr jsou dva typy výtahů s délkou 180 a 200 metrů a s překážkami. Organizátoři také lákají na stand up paddle. Stand up paddleboarding není nic jiného než veslování ve stoje. Je to inovativní způsob trávení volného času při vodě. Spočívá v kombinaci tradičního surfovacího prkna s pádlem. Výhodou stand up paddle je absence ohraničení věku a fyzické kondice uživatele. Pro zbývající nabízí WakePark jógu a možnost pronájmu kajaků nebo šlapadel. Další zajímavostí jsou příležitostné koncerty. Ve Wakeparku je také mini hřiště pro nejmenší děti.

Wake Park; ul. Uzdrowiskowa 88, 43-230 Goczałkowice-Zdrój; tel. +48 784 784 441; www.wakego.pl

Ozdobou mesta Strumień, ležícího na sever od Těšínského Slezska, jsou zajímavé památky na čele s barokní radnicí a pěkným parkem kde si můžete posedět při solankové fontáně - a zhluboka se nadechnout zdravého, skoro až mořského vzduchu a nastane-li taková možnost, zúčastnit se na některé z četných, místních kulturních nebo sportovních aktivit. V parku najdete také památník obětem pochodu smrti vězňů tábora Osvětim-Birkenau.

Radnice, která je sídlem vedení obce pochází z roku 1628. Ve zrekonstruovaném suterénu obecního úřadu v Strumieni je Galerie pod radnicí. Výstavní prostory a bohaté zázemí byly vytvořeny v letech 2009-2011 v rámci polsko-slovenské spolupráce. Galerie je místem výstav, vernisáží a setkání. Své práce zde prezentují místní tvůrci i zahraniční umělci. Galerie v radnici je otevřená během pracovní doby městského úřadu. Organizované skupiny se můžou nahlašovat na Odboru propagace a rozvoje telefonicky na čísle +48 33 8570 182 nebo +48 781 727 772.

Urząd Miejski w Strumieniu; ul. Rynek 4, 43-246 Strumień; tel. +48 33 85 70 142; www.strumien.pl

Kostel sv. Barbary v Strumieni je typická, pozdně barokní budova postavená na konci osmnáctého století. Jejími zakladateli byli tehdejší vlastníci Těšínského Slezska neboli princ Albert Kazimír a jeho manželka, Maria Kristýna. Z vnějšku se nad svatyní tyčí věž chrámu s kopulou, uprostřed stojí za pozornost pozdně barokní oltář a mozaikové okno s postavou zakladatele města, Mikuláše Brodeckého.

Parafia Rzymsko – Katolicka Św. Barbary; ul.1 maja 9, 43 -246 Strumień; tel. +48 33 857 01 46; http://strumien.duszpasterstwa.bielsko.pl/

Hlavním účelem kulturních aktivit městského kulturního centra je identifikovat a podporovat kulturní potřeby prostředí, formování aktivní účasti na kultuře, provádění různých forem kulturního vzdělávání v obci a poskytování příležitostí přístupu ke kultuře prostřednictvím sedmi kulturních místností. V centru působí mnohé sekce, mimo jiné výtvarní, taneční, fotografické, instrumentální. Nachází se tam silné prostředí umělců, zpěváků, hudebníků, básníků a tvůrců uměleckých řemesel. Několik let tu funguje i půjčovna kostýmů. Na jevišti kulturního centra vystupují umělci z celého světa. V centru je také památný pokoj, s cennými předměty a památkami.

Miejsko-Gminny Ośrodek Kultury; ul. Młyńska 14, 43-246 Strumień; tel. +48 33 8570 174; www.emgok.pl

Palác v Zebrzydowicích je elegantní, kompaktní budova, která za svojí současnou podobu vděčí rekonstrukci provedené v 18 století. Původně to byla obranná stavba, postavena ve středověku – pravděpodobně povahy gotického hradu. Rezidence, která během doby úplně změnila svou formu, notně utrpěla v poválečném období. V současné době tu sídlí GOK a několik dalších institucí.

Pałac w Zebrzydowicach; ul. Ks. Antoniego Janusza 21, 43-410 Zebrzydowice; tel.: +48 32 469 33 34

Hospodářství se nachází v malé, klidné vesnici na Pobeskydí. Dům se nachází na úbočí malebného okolí, uprostřed lesů a našich rybníků. Areál je obklopen několik stovek let starými duby, které přidávají okolí své kouzlo. Hospodářství se specializuje na chov sladkovodních ryb – kapra, amura, tolstolobce, lína, štiky, candáta, sumce. Tyto ryby jsou chovány ekologickým způsobem – jen přirozenou stravou, kterou tvoří zrna obilovin.

Gospodarstwo agroturystyczne WODNA DOLINA; ul. Cicha 28, 43-523 Pruchna; tel. +48 606 490 731, +48 694 884 868; www.wodna.dolina.ox.pl

V budově sídlí farská kancelář (evangelické luteránské farnosti v Drogomysli), víceúčelový sál, který pojme až 150 lidí a je dobrým místem pro bohoslužby, ale také pro přednášky a prezentace. Kavárenská část umožňuje organizování společenských akcí nebo uvolněnou konverzaci po bohoslužbách. V části přízemí je diakonie. Je zde sála pro fyzioterapii, lékařský kabinet a čekárna. Tento nový prostor umožňuje zavedení nových diakonijních aktivit. Krása nedalekého komplexu rybníků Drogomyśla, Gołysza a Ochab stojí za návštěvu.

Kancelaria Parafiala w Drogomyślu; tel. +48 33 857 21 23 w.21; www.drogomysl.luteranie.pl

Byl vytvořen na základě vyhlášky ministra lesnictví a dřevoprůmyslu ze dne 30.12.1966. V rezervátu je chráněn celý komplex rašelinišť, v němž největší roli tvoří přechodné rašeliniště, ale jeho důležitou složkou vegetace jsou i vysoká a nízká rašeliniště. Na území rezervátu se nachází i lesní území, podobně jako samotné rašeliniště, silně závislé na vodě v půdě. Jsou to především borové lesy: bažiny a vlhké bory, které tvoří přirozené prostředí rašeliniště. Rezervace je součástí rozsáhlého lesního komplexu s více než 1000 ha, rozkládajícího se mezi Chybem na západě a Zabrzegem na východě. Na území rezervátu „Rotuz" bylo nalezeno více než 77 druhů cévnatých rostlin, 68 druhů mechů a 19 druhů játrovek.

Kostel v Chybi byl postaven v meziválečném období. Chrám se zajímavou architekturou, se zajímavým honosným průčelím, byl postaven podle projektu Jindřicha Szołdry, a jeho interiér byl vyzdoben pod vedením slavného malíře z Istebného Jana Walacha. Kostel je Mariánskou svatyní. Od 50 let dvacátého století je zde známý obraz Panny Marie, přenesený z kaple v Gołyszu, rozebrané v souvislosti se stavbou goczałkowické nádrže.

Rzymskokatolicka Parafia p.w. Chrystusa Króla/Sanktuarium Matki Boskiej Gołyskiej; ul. Wyzwolenia 2, 43-520 Chybie; tel. +48 33 856 10 10; www.parafia-chybie.pl

Vinice mnich byla založena v roce 2006. Historie vinice se začíná nákupem upadajícího 3 hektarového hospodářství s krásným starým sadem a samozřejmě láskou k vínu. Vinice Mnich je největší v Slezsku s 2,5 ha. Pěstují se tu různé odrůdy révy (18 druhů). Produkce vína je provádí pomocí tradičních metod. Vyrábí se tam bílá a červená, polosuchá a suchá vína. Organizují se zde degustace spojené s návštěvou vinice Je tam také možné organizovat integrační setkání, pikniky, školení, umělecké workshopy pro děti i dospělé, malířské setkání a školení venkovních úprav.

Winnica Mnich; ul. Świerkowa 19, 43-520 Mnich (gmina Chybie); tel.: +48 601 974 006, +48 506 132 598; www.winnicamnich.pl

Zámek Fryštát je hlavní dominantou města Karviná. Jedná se o významnou kulturní památku, jedinou, která se dochovala. O tom, kdy byl postaven, nejsou přesné záznamy, ale podle dochovaných dokumentů, stál již ve 13. a 14. století. Historie zámku je spjata především s jeho zakladateli, kterými byla knížecí rodina těšínských Piastovců a s jeho posledními majiteli, hraběcím rodem Larisch-Mönnichů, který měl významné postavení u císařského dvora a byl spřízněn s císařovnou Alžbětou zvanou „Sissi“. Od roku 1997 je zámek po rozsáhlé rekonstrukci přístupný veřejnosti. Na zámku se nachází jedna z nejvýznamnějších zámeckých knihoven a je zde znamenitý soubor ručně vázaných koberců francouzské výroby 18. století.

Zámek Fryštát; Masarykovo nám. 1, 733 01 Karviná; tel. +420 596 387 340; www.zamek-frystat.cz

Lázně Darkov tvoří dvě léčebná zařízení: Léčebna Darkov v Karviné – Lázních Darkov a Rehabilitační sanatorium v Karviné – Hranicích. První zmínky o účincích přírodní léčivé vody jsou známy již ze 13. století, ale samotný vznik až v roce 1866. Dnes jsou lázně navštěvovány nejen pro rekonvalescenci pacientů, ale také pro soukromé účely.

Lázně Darkov; Československé armády 2954/2, 733 12 Karviná – Hranice; tel. +420 596 372 211; www.darkov.cz

Hlavním historickým významem tohoto mostu bylo spojení řeky Olše s rozděleným Darkovem, most byl průjezdný i pro automobily. V roce 1997 byl poškozen povodněmi a během následujících let byl opraven. Od roku 2004 po něm nejezdí automobily, dnes slouží spíše jako architektonická památka.

Areál Loděnice se nachází při slepém rameni řeky Olše v jižní části zámeckého parku (Park Boženy Němcové). Svým pojetím a umístěním vytváří přirozený rekreační prostor pro obyvatele města i jeho návštěvníky. V roce 2011 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce areálu, ve kterém se nyní nachází hlavní budova Loděnice s občerstvením a skladem pro lodičky. Pod zastřešenou terasou je k dispozici velký krb a místa k posezení. Návštěvníci přivítají rovněž další možnosti trávení volného času ať už aktivně nebo relaxačně využitím zdejších hřišť pro různé míčové hry a jiné sporty a spousty odpočivných ploch a zejména projížďky na lodičkách.  Stejně jako na ostatních úsecích řeky Olše, tak i zde je možno si zarybařit.

Vedle Domu PZKO vzniklo nové, moderní golfové hřiště. Návštěvníci si mohou během léta zahrát zážitkový minigolf. Dráha má reliéf normálního hřiště a je dovoleno po ni chodit. Adventure golf funguje od roku 2016.

Adventure golf Stonava; Stonava, 735 34 Stonava; tel. +420 776 032 441; www.stonavska.com

Barokní dřevěný jednolodní kostel původně zasvěcený archandělu Michalovi, nyní sv. Petru a Pavlu, z r. 1766 se čtyřbokou vstupní věží ukončenou cibulovou barokní plechovou bání, je postaven z mohutných dubových klád pobitých jedlovými fošnami a se šindelovou střechou. Interiér kostela je plochostropý. Až na chybějící ochoz náleží svou architekturou k typickým beskydským církevním stavbám. Kostelík nalezneme v areálu místního hřbitova – pečlivě udržovaného a zajímavě dispozičně řešeného. Je náhradou původního dřevěného kostela, který vinou povodní na nedaleké říčce Stonávce zchátral. Kostel není pravidelně liturgicky využíván, jeho funkci převzal v obci kostel zděný z r. 1938. V současné době je chráněnou památkou lidové architektury. V roce 2008 po rozsáhlé rekonstrukci získal kostelík svou "staronovou" tvář.

Kostel Sv.Petra a Pavla; Školní 812, 735 43 Albrechtice; Prohlídku lze domluvit na obecním úřadě na tel. +420 596 428 448

Vodní nádrž Těrlicko leží na řece Stonávce v malebné Těšínské pahorkatině. Přehrada byla dokončena roku 1963. Vodní plocha má rozlohu 277 ha a největší hloubka je 23,4 m. Sypaná hráz je vysoká 30,4 m a je 617 m dlouhá. Původně byla přehrada vybudována jako zásobárna užitkové vody pro karvinské doly a Třinecké železárny. Dnes slouží především jako centrum letní rekreace v oblasti a také jako protipovodňová ochrana.

Památník je symbolem utrpení a boje lidu na Těšínsku v období 2. světové války. Jeho autorem je akademický sochař Franciszek Świder z Karviné. Památník byl slavnostně odhalen v roce 1949 u příležitosti pátého výročí "životické tragédie". Připomíná událost, která se stala 6. srpna 1944. Příslušníci těšínského a katovického gestapa v doprovodu německých četníků zatýkali obyvatele, kteří se nemohli prokázat potvrzením o německé státní příslušnosti. Celkem 36 mužů ze Životic a okolních vesnic (z toho 28 Poláků a 8 Čechů) pak postříleli poblíž jejich domovů, aniž by je vyslýchali. Likvidační akce byla motivována předchozí noční přestřelkou v životickém hostinci. V roce 1984 byla v blízkosti památníku postavena moderní budova, která je dnes pobočkou Muzea Těšínskav Českém Těšíně. 

Památník Životické tragédie; Padlých hrdinů 220/47, 736 01 Havířov-Životice; tel. +420 596 434 138; www.muzeumct.cz/zivotice

Na nově zrekonstruovaném, malebném náměstí se nacházejí významné objekty a místa. Kromě běžných obchodů (lékárna, potraviny, řeznictví aj.) je to zejména Kino Svoboda, Obecní úřad, pošta a malý parčík za kinem Svoboda. V budově kina se rovněž nachází Knihovna. Parčík je využíván zejména rodinami s dětmi se základní školy.

V neděli 11. září 1932 se v Kostelci zřítilo letadlo RWD-6. V troskách zahynuli vítězové největšího leteckého závodu na světě Chalenge – pilot poručík František Źwirko a letecký konstruktér Stanislav Wigura. Polští letci, pozvaní jako čestní hosté na letecký den do Prahy, nechtěli zklamat české přátele, a proto neustoupili před vichřicí, která řádila nad Těšínskem. Vichřice jim utrhla křídlo a letadlo se zřítilo do lesa na kopci Kostelci. Krátce po tragédii se v roce 1932 utvořil výbor pro vybudování pomníku. Projektantem a autorem se stal akademický sochař Julius Pelikán z Olomouce. V den prvního výročí tragické události bylo na místě havárie vybudováno mauzoleum. Uctění památky se zúčastnilo několik tisíc obyvatel. Poláci uspořádali sbírku na památný zvon, který měl být zavěšen v kostele sv. Vavřince. V době německé okupace byl zvon přechovávaný v muzeu v polském Těšíně odvezen Němci. Německá vojska zbořila mauzoleum a celý park poničila. Veliký kámen s nápisem a datem měl být také zničen, ale obyvatelé Kostelce ho zakopali. Po skončení 2. světové války byl kámen vykopán a položen na původní místo. Pomník uschovaný po dobu války autorem byl v roce 1950 přivezen z Olomouce. Na podstavci z pískovcových bloků se zvedá čtvercový pylon vyzděný z kvádrů pískovce. V horní třetině je přerušený kamenným prstencem s plastickými znaky českého lva a polské orlice. Sedmimetrový památník je ukončený nadživotní postavou letce. Muž drží v pravé ruce ratolest vítězství, levou rukou se opírá o vrtuli letounu.

Kostel sv. Vavřince byl vystavěn na vrchu Kostelci během let 1889-1891 stavitelem Johnischem z Těšína. Vysvěcen byl krakovským prelátem knězem Henrykem Matzkem dne 16. srpna 1891 za přítomnosti 10 000 věřících. Každoročně na svátek sv. Vavřince se koná na Kostelci tradiční pouť. Když byl v roce 1962 při stavbě přehrady zbořen těrlický kostel sv. Trojice, stal se kostel sv. Vavřince sídlem farnosti. Vstup ke kostelu zdobí dvě figury apoštolů na hřbitovní bráně. Sochy vznikly ve 2. polovině 19. století. Jsou vysekané z hrubozrnného pískovce, asi 1 metr vysoké. V kostele je část cenného barokního inventáře ze zatopeného kostela. Jsou to zejména kvalitní barokní malby a řada plastik z poloviny 18. století. Z původního zařízení je nejpozoruhodnější obraz sv. Vavřince z roku 1659 a barokní obrazy Ukřižování a sv. Trojice. Ke kostelu sv. Vavřince se váže vznik legendy o Černé kněžně spadající do 16. století. Pověst vypráví o vdově Kateřině – Sydonii, která se po smrti manžela oblékala jen do černých šatů. Protože měla také černé oči, lidé ji nazvali Černou kněžnou. Podle vyprávění se odjíždějící kněžna propadla na kostelecké skále s povozem do hlubiny země.

Kostel sv. Vavřince; Farní 149/1, 735 42 Těrlicko; tel. +420 558 732 094; www.farnost-terlicko.cz

Sochařský park ležel na vyvýšeném místě na okraji Těšínské pahorkatiny jihovýchodně od Babí hory. Galerie v přírodě tu byla založena prvními kamennými sochami v roce 2002, kdy byly tyto skulptury přepraveny z hornického muzea LANDEK PARKU. Svá díla umělci věnovali různým místům v Moravskoslezském kraji. Sochařský park v Těrlicku-Hradišti byl slavnostně vyhlášen v roce 2009. Dnes je tomu jinak. Sochy jsou od letošního roku 2017 přemístěny právě na Babí horu. Výhled do okolí je z ní opravdu překrásný.

Sochařský park; Vyhlídková, 735 42 Těrlicko-Hradiště

Jaškovská krčma patří mezi nejstarší dochované stavby obce. Stála zde již ve 13. století a patřila orlovským benediktýnům. Když byla majetkem kláštera, byla opevněna a strážena, aby chránila kupce proti lapkům a zlodějům. Vybíralo se zde rovněž mýto. Krčma byla několikrát přestavěna a v roce 1682 vyhořela. V roce 1691 byla však na náklady Těšínské komory znovu postavena, a to téměř do své původní podoby. V roce 1954 zde byla odkryta část podzemní únikové chodby. Díky své poloze na kopci nemusela ustoupit přehradě, četné úpravy však přece jen změnily její vzhled. V letech 1976–1977 byla provedena rekonstrukce interiéru. V některých místnostech se dosud zachovala gotická žebrová klenba a ve sklepení část původního zdiva ze 13. století. Dnes slouží tato historická budova jako restaurace a penzion.

Jaškovská krčma; Přehradní 242/13, 735 42 Těrlicko; tel. +420 596 423 226; www.jaskovskakrcma.cz

Dřevem opláštěná sedmnáctimetrová ocelová konstrukce z roku 2004 s vnitřním ocelovým schodištěm, která je součástí obecního úřadu. Kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce 13 metrů (Moravskoslezské Beskydy s dominantní Lysou horou, Smrkem a Javorovým, Slezské Beskydy s Velkou Čantoryjí, Žermanická přehrada, Havířov). Rozhledna se nachází na nejvyšším bodě přímo u hlavní silnice procházející celou obcí. Pokud někdo chce mít dobrý pocit, že k rozhledně je třeba stoupat do kopce, pak doporučuji cestu od Dolních Domaslavic. Od hladiny Žermanické přehrady se totiž musí vystoupat osmisetmetrové příkré stoupání kolmo do kopce. Z opačné strany od Žermanic už to tak zajímavé, co se týká převýšení, není.

Vyhlídková věž v Soběšovicích; Soběšovice 10, 739 38 Soběšovice; tel. +420 558 404 550; www.sobesovice.cz

Účelem vodního díla Žermanice je zásobení podniků v ostravském regionu provozní vodou, dále pak zlepšování průtoků v toku pod přehradou a výroba elektrické energie. Slavnostně zprovozněna byla 8. listopadu 1958 a zpočátku dodávala vodu ostravské Nové huti a papírně ve Vratimově.[2]. Vodní nádrž slouží také jako zásobárna pro Biocel Paskov, je vhodná a hodně využívána k rekreaci, ke koupání, k vodním sportům a rybaření. V nádrži žije spousta druhů ryb, je zde možno ulovit tradičního kapra nebo cejna, ale i velké štiky a candáty, líny, úhoře, okouny, tlouště, ostroretky, amury, boleny, v horní části nádrže i pstruhy. Přehrada je bohatým rekreačním zázemím ostravské aglomerace. V okolí jsou postaveny četné soukromé chaty a hotely, tábořiště, autokempink a několik restauračních zařízení. V blízkém okolí se nachází na rozloze 1,95 ha opuštěný a částečně zatopený těšinitový lom se vzácnou flórou a faunou.[3]. Hranici přehrady tvoří obce Lučina, Dolní Domaslavice, Soběšovice a Žermanice.

Žermanický lom je takřka dvouhektarový bývalý lom, založený v tělese těšinitu, který se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Chráněné území je ve správě krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Lokalita spadá do celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Těšínská pahorkatina, okrsku Hornotěrlická pahorkatina. Nachází se poblíž severovýchodního konce hráze Žermanické přehrady, při jejíž stavbě v 50. letech 20. století byly použity materiály z lomu. Na dně lomu druhotně vznikl mokřadní ekosystém s rozsáhlou vodní plochou s mnoha druhy rostlin a živočichů, z nichž některé jsou kriticky ohrožené nebo blízkých vyhynutí. Ekosystém se skládá z otevřených vodních ploch a výhřevné stěny lomu orientované k jihu. Od roku 1992 je přírodní památkou.

Kotulova dřevěnka je roubená lidová stavba ve městě Havířově v Moravskoslezském kraji. Pochází z roku 1781 a je nejstarším dokladem původní zástavby. Kotulovu dřevěnku postavil jistý Folwarczny, jehož jméno je vyryté v trámu u vchodu do dřevěnky. Dřevěnka byla přístupná od roku 1955 až do roku 1989, pak byla uzavřena a poté byla slavnostně otevřena v roce 1997 jako další z poboček Muzea Těšínska. Přísluší k ní mladší zděná stodola s chlévem a větrný mlýnek. Je zde expozice lidového bydlení a zemědělství na přelomu 19. a 20. století.

Kotulova dřevěnka; Hálkova 1445/4, 736 01 Havířov; tel. +420 602 709 731; www.muzeumct.cz/kotulova_drevenka

Archeopark v Chotěbuzi je jedním z nově vybudovaných archeoparků – rekonstrukcí slovanského sídliště u nás. Rekonstrukce hradiště z poloviny 8. až 11. století je vybudována na kopečku obehnaném kolovou hradbou a příkopem na místě osídlení ve starší době železné z let 800 – 400 před n. l. Jsou zde vybudována obydlí a společné prostory slovanského sídliště s ukázkami oblečení, věcí denní potřeby, zbraní a potravin z doby slovanského osídlení Těšínska. Výklad a ukázky ze života jsou předváděny v dobovém oblečení a jsou zde předváděny krátké ukázky z historie, například zabití knížete Václava ve Staré Boleslavi.

Podobora; Karvinská 455, 735 61 Chotěbuz; tel. +420 552 309 133; www.archeoparkchotebuz.cz

Park je jedinečným sportovním areálem navrženým pro provozování vodního lyžování, wakeboardingu, wakeskatingu a kneeboardingu. Od května do září je místem příjemné relaxace, spojené s originální letní zábavou. Každý rok je areál vybavován novými prvky. Ski&Wake Park je jediným místem v ČR, kde můžete navštívit závody nejvyšší evropské úrovně.

Ski&Wake Park; Chatová 102/13, 73542 Těrlicko; tel. +420 608 863 067; www.skiwakepark.cz

Zámek v Havířově vznikl přibližně v roce 1438 a v průběhu let často měnil majitele. Posledním šlechtickým majitelem byl průmyslník David Gutmann. V období 50. a 60. let minulého století "Zámek Šumbark" chátral a kompletní rekonstrukce se mu dostalo až v roce 1997. Nyní je v zámku hotel s restaurací a také obřadní síň "města Havířova" a malý koncertní sál. V současné době zámek slouží pouze ke komerčním účelům.

Zámek Havířov; K Zámečku 243/2, 736 01 Havířov; +420 596 811 463, www.zamekhavirov.cz